Dvakrát jsem to letos již lezl. V obou případech mě to nahoře vždycky vyfluslo. Slaboši jako já budou muset na závěrečnou plotýnku ušetřit trochu sil. Dva převisy v průběhu jsou trochu proti tomu. Víc než trik to chce ale spíše trochu morálu se do toho pořádně zarafnout a neřešit případně delší ale zřejmě bezpečný pád.
A pak se to jednou sejde – sucho, volná neděle pro výjezd se Ctiradem týden před Vánocemi, vítr a zima, že by jsi sportovkáře na Svatého Jána nevyhnal – a najednou cvakáš řetěz a říkáš si, že jsi si to ani nestihl užít.
zelená Diretissima 7-
modrá Superdiretissima 7+
Pro programáře, kamarády a milovníky bořeňských sportovek mám pár rad a tipů:
- V průvodci se píše také „Chrastivá“ RP 7+, V A3 (nenarazil jsem na nic co by se v té cestě dalo vytáhnout)
- Prvovýstupci – V. Bečvář, Z, Hubka, 1975 (vždy říkám – na Hubku pozor)
- Mágo nech dole (alespoň v zimě není rozhodně potřeba a hledání chytů, když ti dochází, je kvalitní zábava)
- Nebát se několika závaží na sedáku pro dojištění (3-4 friendy unese sebehubenější Ctirad)
- Spodek pod prvním převisem kvůli tahu hodně prodloužit (toto se líp zpětně radí než zrovna provádí)
- První převis oblézt mírně zleva a cvakat 1.bh pravou (jsou tam lepší chyty)
- Cvakat 2.kruh až v klidu s nohama nad převisem (lepší na to jít trochu morálově než silové nadcvakávání z pod převisu)
- V úseku 2.K – 3.bh začíná technické lezení střídáním rozpažky a sokolíkování (trochu nepřehledné, pro OS je tohle asi klíčové místo)
- Nad 3.bh jemné lezení plotnou s pikantní výměnou pravé za levou nohou (po provedení je prakticky vylezeno)
- Nahoře zpravidla fouká a je to 35 m vysoko (oblíbenci zimního lezení vezmou na sebe neprofuk a adekvátní lano)
Superdiretissima na Středním Jižním Pilíři, nazval bych ji sportovkou přes tři jištění. Bez dostatku friendů na dojištění úseků mezi nimi bych to ale lézt nechtěl. Ctirad říkal, že to je nuda s tím dojišťováním. Snad budu zrovna u toho, až to bude tahat jen s 3 preskama. 🙂