Rozsvítili v Bílině!

Když čekáš na štandu až tě parťák doleze a vidíš jak se v Bílině rozsvěcí pouliční osvětlení, něco není v pořádku…

Leze pomalu on? Lezu pomalu já? Posunuli už čas? Máš čelovku v báglu na zádech? Máš bágl na zádech?

Máme jednoduchou šedesátku, takže budeme třikrát přesedat. To je jak vlakem do Beskyd. Při prvním přesedání začnou Ledvice svítit jak svářečka. Při druhém jako bych si nasadil svářecí brýle.

Tak polez, ať to vyřešíme. Nejdřív se zapiš do knížky. Tvoje úsilí si to zaslouží – vylezená Dvojspára za mokra o víkendu bude tě hřát. A pak pojď slaňovat. Nebo půjdeme přes vrchol pěšky? Kolik je hodin? Nevidím na hodinky. Necítím je. Aha, vlastně je mám dole v báglu… Friend čtyřka letí do černých hlubin. Toho nenajdeme. Sakra kámo, tebe jsem měl rád! Ať slouží, kdo ho najde!

Před záchvaty smíchu mě brání pocit soustředění, aby nám nespadlo lano. Byla by z toho hanba. V Refugiu by mi nenatočili ani Svižnýho Emila. Jestli se někde kousne, potřeba se zasmát bude ta tam. Třetí přesedání a připadám si jak speleolog, co mu zvlhly všechny sirky a na svíčku mu ukáplo z krápníku.

Pro někoho běžná věc, pro někoho novinka – slaňování za tmy. My poprvé. Bavilo, teda až v momentě s nohama opět dole v trávě. Chce to společný smysl pro humor a trpělivost. S Bobkem běžná věc.

Je to dlouhý, zelený, slizký a klouže to? Dvojspára po dešti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *