Rozmar

Nic by se nestalo, chtělo by se říct, ty ale víš, jak to je. V rámci zachování zdraví i rozumu musíš vypadnout ven. Být sám sebou, chybí ti hory, příroda, zážitky.

Samota tě odhalí až na předkožku.

Jdeš lesem, sám sobě veršuješ Hraběteho infekci, říkáš si kde se v tobě bere ta melancholie. Novinky by napsali, že za to může podzim. Na novinky, ale se*e bílej tesák. Ty jsi Julek, zaprášené kouty dušičky vypláchneš horkým puerhem z termosky. Sám se poplácáš po zádech a řekneš si: „Buď dobrej“
Jsem zpátky!

buď dobrej

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *